Jaro

Kéž by to bylo tak snadné! Vezmu do ruky knihu nebo otevřu internetovou stránku a ty mi řeknou, kdy která semínka vyset, v jakém množství, jak hluboko a při jaké teplotě. Bohužel, tím že máme každý jinou představu o svých záhonech, nikdy nebude žádný zdroj dostatečně komplexní. Někdo se zaměřuje na rajčata a papriky, někdo vysévá letničky k řezu a někdo pěstuje papriky vedle cínií a krásenky s rajčaty. Tak či tak, všichni musíme začít právě u plánování. Někdy stačí otočit sáček a vše potřebné najdeme na zadní straně. Někdy producenti semen mají všechny potřebné informace k pěstování na svých internetových stránkách ( loukykvet.cz ), jiní píší úžasné články o citlivosti jednotlivých druhů na chlad a následné termíny výsevů, jako Janka z Řezanky ( sejuasklizim.cz ) a někdy člověk prostě musí spoléhat na svou vlastní intuici. Já jsem si semínka rozdělila na několik hromádek, které postupně odebírám a vysévám. Vše si pečlivě zapisuji a těším se, až budu moci po sezóně bilancovat nad tím, co se podařilo a co udělat jinak. Toto není striktní a kompletní pěstební návod. Je to postup, který jsem si sepsala na základě vlastních zkušeností. Nemusí být ideální, ale třeba vám alespoň trochu pomůže v záplavě neoznačených květinových sáčků. Pojďte se mnou nahlédnout pod pokličku letničkových výsevů.

Mezi úplně prvními semeny, které vyséváme už v polovině února doma do sadbovačů jsou první letničky, kterým nevadí chlad a které budeme už v průběhu března vysazovat ven do volné půdy. Jsou to hlavně hledíky, letní fialy, hlaváče, řimbaby, karafiáty a kraspédie. Většina z nic se vysévá pouze na povrch substrátu, aby mohla klíčit při světle. 

V březnu mohou do sadbovačů další druhy, které vyséváme v polovině března tak, abychom je mohli v dubnu vysadit ven - plaménky, astry, pískožil, statice, slaměnky, pestrovky a rudbékie. Pro ty, kteří jsou šťastnými vlastníky fóliovníku nebo skleníku, samozřejmě můžeme vysévat tam a to podstatně dříve. My máme všechny klíčící sazeničky doma na parapetu, kde je poměrně velké teplo, o to rychleji sazenice rostou a o to dříve je pak potřeba je přesadit ven. Proto s některými druhy tolik otálíme. 

Další skupinou jsou ty druhy letniček které v průběhu března vyséváme přímo ven na stanoviště. Jsou to především chladu odolné druhy a většina z nich také květiny vhodné k sušení - černucha, mák, len, řeřicha, zaječí ocásky, ostrožka, světlice, ale také chrpa a koukol. Jelikož na pozemku nepoužíváme umělé herbicidy k potlačení plevelů a jelikož plevel většinou vyroste dřív než vyseté květiny, všechny řádky si pečlivě označíme kolíky a provázky, abychom je za pár týdnů v záplavě plevelu našli a omylem nevypleli.

Jako poslední předpěstováváme teplomilné druhy, které budeme vysazovat ven až v polovině května, kdy už nehrozí přízemní mráz - afrikány, šalvěje a cínie. Postupně vysazujeme ven na záhon také vzrostlé a otužené sazeničky dříve vypěstovaných květin. V této době také předpěstováváme většinu odrůd rajčat a bazalku. 

Venku už se nám záhony začínají pěkně zelenat, ale některá semínka půjdou ven do země teprve teď. Druhy, které nepředpěstováváme, které nemají rádi přesazování, jako slunečnice, krásenky a měsíček a ze zeleniny také cukety, dýně, okurky a kopr.

Když už jsou všechny sazeničky a semínka v zemi a trochu si oddechneme, začíná další kolotoč zalévání a plení, abychom se z té květinové krásy mohli těšit co nejdříve. A pokud na pěstování vlastních květin nemáte čas ani prostor, přijďte si vybrat kytici k nám. Za chvíli záhony začnou zářit prvními tulipány a narcisy a na našem e-shopu přibydou první jarní kytice.

A co vy? Pěstujete si letničky sami? Kde čerpáte informace a kde nakupujete semínka?